InBáze, z.s.

Základní typografická pravidla

Jednoznakové předložky, spojky a číslice

Jednoznakové předložky (K, k, S, s, Vv, Z, z, Oo, U, u), spojky (I, i, A, a) a číslice by nikdy neměly být na konci řádku. Výjimkou jsou texty s extrémně krátkými řádky (například vícesloupečná novinová sazba apod.).

 

Zkratky

Nejedná-li se o zkratky iniciálové (tj. zkratky z velkých počátečních písem spojených slov názvů, organizací a různých institucí, jako např. OSN, ČR apod.), jsou zkratky většinou ukončeny tečkou, kterou sázíme bez mezery těsně za zkratku (aj., apod., atd., DrSc., CSc.). Následuje-li za zkratkovou tečkou dvojtečka, sází se taktéž bez mezery, přímo za tečku. Často je za zkratku mylně považován výraz viz – ten však zkratkou není a tedy píšeme jej zásadně bez tečky.

 

Telefonní čísla

Při sazbě telefonních čísel dbáme na jednoznačnost a přehlednost zápisu. Proto je zásadně nedělíme do více řádek. Uvádíme-li i předvolbu, sázíme znaménko plus k první číslici předčíslí bez mezery. Pro česká telefonní čísla doporučujeme dělení po trojicích (či dvojicích, koresponduje-li to s logickým členěním čísla), tj. např. (+420 49 333) 2508, (49 333) 2123 či +420 701 234 567.

 

Datum

Den měsíce vždy zapisujeme řadovou arabskou číslicí; za tečkou následuje mezera. Obdobně můžeme zapisovat i měsíc, přípustné jsou však i varianty s římskou číslicí (bez tečky) či slovní vyjádření. U letopočtu zásadně nevynecháváme první dvojčíslí, nejedná-li se však o ustálené spojení. V takovém případě první dvojčíslí letopočtu nahrazujeme apostrofem (viz dále). V běžné písemné komunikaci preferujeme zápis letopočtu arabskými, nikoliv římskými číslicemi. Zapisujeme tedy 17. listopadu 1989, 1. 1. 2011, 4. VIII 2008, Brusel ’68, léto 2012 atp. Vždy se snažíme datum nerozdělovat do více řádků, zvláště nevhodné je to u pouze číselné varianty zápisu.

 

Čas

Hodiny a minuty jsou od sebe odděleny tečkou, příp. dvojtečkou (zvláště ve sportu) bez mezer (12.00 hodin). Sekundy se oddělují od minut dvojtečkou, desetiny sekund od celých sekund čárkou (19:26,03 min.). Výrazy hodina, minuta a sekunda se krátí značkami h, min, s nebo zkratkami s tečkou, tedy h., hod., min. Časová rozmezí ve významu „od do“, „až“ píšeme s pomlčkou a bez mezer (např. 9–18 h; schůzka 14.00–14.30; konzultační hodiny: pondělí–středa 10–10.30, čtvrtek a pátek 11–12; konference 1.−9. 2. 2011).

 

Peněžní hodnoty

Značky peněžních měn Kč, apod. se sázejí před číslo sumy, je-li uvedeno s desetinným číslem. Pokud je číslo celé, klade se značka měny za číselné označení nebo se dává před označení celých peněžních částek s desetinou čárkou a pomlčkou (Kč 12,50; záloha 5000 Kč; taxa € 3,–).

 

Pomlčka

Naznačuje větší přestávku v řeči nebo od sebe výrazně odděluje části textu; významově je rovna čárce, a tak lze pomlčkami oddělit i větu vloženou. Pomlčkou nesmí začínat nová řádka (výjimku tvoří přímá řeč, kde pomlčka uvozuje změnu řečníka). Nezaměňujeme se spojovníkem (vizuálně je pomlčka delší než spojovník). Pomlčku užíváme taktéž při sazbě u rozsahu či časového rozmezí („od– do“, „až“). Píšeme tedy 16–24 h, nikoliv 16-24 h, trasa Praha–Brno, nikoliv Praha-Brno. Nesprávná je také záměna se znaménkem mínus (−), jelikož obraz pomlčky neodpovídá šířce znaménka plus (+).

 

Spojovník (divis)

Používá se k označení dělení slov nebo jako spojovací znaménko ve složených výrazech. Při meziřádkovém dělení se sází těsně k poslednímu písmenu první části děleného slova; druhá část děleného slova se již spojovníkem neuvozuje. Při použití spojovníku jako spojovacího znaménka se sází těsně ke slovům bez mezer (Praha 10-Strašnice, slovník česko-anglický, červeno-bílé provedení).

 

Interpunkční znaménka

Tečka a čárka se sázejí těsně za poslední písmeno slova. Dvojtečka, středník, vykřičník a otazník se v klasické sazbě od slova oddělovaly jedním až dvěma body. V počítačové sazbě je sázíme bez mezery za poslední slovo písmena, tedy např. cit.: str. 35, 37; dále pak str. 87! Výpustka / tři tečky (výpustka) nahrazují na začátku nebo na konci věty nevyslovený text, uprostřed věty nahrazují řeč vzrušenou, neplynulou. Za slova i mezi tečky se vkládá poloviční slovní mezernice (určitě ano … leda že by ne).

 

Apostrof (odsuvník)

Označuje se jím vypuštění, odsunutí nějaké hlásky, zejména na konci slova (von mi to takhle řek’) a sází se zásadně znakem apostrofu (tj. v češtině tvar číslice 9). Přisazuje se těsně ke slovu. Někdy se také apostrof používá k označení zkráceného letopočtu (viz bod „datum“, např. Nagano ’98).

 

Uvozovky

Sázejí se bez mezer k výrazu nebo větě, kterou uvozují. V češtině používáme otevíracích uvozovek ve tvaru 99 umístěných dole, uzavíracích pak ve tvaru 66 umístěných nahoře (tedy „uvozovky“, nikoliv “uvozovky“ či ,,uvozovky‘‚). V cizojazyčné sazbě je nutno dbát pravidel příslušného jazyka. Pokud je uvozena celá věta, sází se tečka před uvozovku, v případě, že se uvozuje pouze jedno slovo nebo část věty, sazí se tečka až za uvozovku.